10 věcí, které můžete vyzkoušet, když jste příliš depresivní, abyste vstali z postele

Kdybych měl popsat svůj vztah ke své posteli, řekl bych, že je...složitý. Je to moje oblíbené místo k odpočinku a zotavení, když je svět a moje pocity příliš mnoho – ano, hnijící postel je legitimní forma péče o sebe – ale také to může být v dobré víře nálada. Čím více času v něm trávím, tím déle je to od doby, kdy jsem ho vyrobil, tím odpornější jsou prostěradla a tím jsem na tom hůř. A samozřejmě, když se z toho vůbec snažím dostat – no, to je pro mnohé z nás s depresí docela normální den.

Existuje mnoho důvodů, proč tento stav může způsobit, že se drápání z postele cítí jako olympijský sport. Za prvé, únava a poruchy spánku (včetně nespavosti nebo přílišného spánku) jsou běžné příznaky deprese. Přidejte do tohoto seznamu pocity bezcennosti, beznaděje a prázdnoty – spolu se ztrátou zájmu o věci, které jste si dříve užívali – a nemožná rána nejsou zrovna překvapivá. Nemluvě o všech obvyklých důvodech, proč se mnozí z nás, ať už v depresi nebo ne, zrovna neštítí přejít ze spánku do každodenní rutiny – ahoj, tmavá rána, nabité seznamy úkolů a obecné stavu světa . Je s podivem, že můžeme v některých dnech vůbec vstát.



jména pro hry

Co tedy děláte, když opuštění postele je požadavkem, víte, života? SelfGrowth požádal 19 lidí s depresí o tipy, které jim skutečně fungují, včetně malých triků, které usnadňují vstávání, a praktických změn, které to znemožňují. ne na. Doufáme, že alespoň jeden způsobí, že vaše rána budou trochu zvládnutelnější.

1. Pohybujte tělem před vstaneš. Jako, hodně.

Přinutím se pohybovat každým svalem v těle – kopat nohama, zvedat trup, v podstatě tolik fyzické aktivity, jakou dokážu, aniž bych skutečně opustil postel – dokud se necítím dostatečně nabitý, abych se dostal zpod přikrývek. -D.A., 29

2. Experimentujte s různými alarmy, abyste zjistili, co funguje.

Kdysi jsem používal Alarmy aplikace, konkrétně „mise“, která vyžaduje, abyste pro vypnutí alarmu naskenovali čárový kód na předmětu domácnosti. Nechal bych si nastavit ten čárový kód na smetanu do kávy, která byla dole v lednici. A v tu chvíli jsem měl v ruce smetanu do kávy a mohl jsem si uvařit kávu. Pak to byl dominový efekt: ‚Tak jsem tady, možná taky…‘, dokud jsem nebyl připravený na den. Zjistil jsem však, že mohu restartovat telefon, abych jej ztišil, a od té doby to nefunguje. Tak jsem to zkusil AMdroid pro uživatele Androidu. Existuje nastavení, které to dělá ne vám umožní restartovat telefon. Hurá! — Emily A., 28



Já používám Spánkový cyklus Budík, protože mohu hodně stisknout odložení, ale ve skutečnosti nepřijdu pozdě na začátek dne – protože interval odložení se každým stisknutím zkracuje. — Kelsie T.

Koupil jsem si budík ze staré školy (jeden z velmi hlasitých se zvonky nahoře) a nastavím ho v noci a postavím ho úplně na druhou stranu místnosti. Být nucen se probudit a projít přes moji ložnici, abych ji vypnul, je jedna z mála věcí, která mi brání opakované klepání na odložení a ležel v posteli a zíral do stropu. — Blair H.

3. Udržujte potřebné zásoby daleko, daleko.

Nechávám si SNRI dole, abych si ho vzal. Jakmile vstanu, je to jako: No, použiji koupelnu a uvařím si kávu. Pak je to, myslím, že bych se měl radši najíst, nebo mě z léků bude bolet žaludek. Jo a jako první nezvednu telefon, jinak nevstanu. – Evelynn F.



4. Odměňte se za to, že shodíte pokrývky.

Když se odměním příjemným nápojem, jako je bylinkový čaj nebo uklidňující hrnek kávy, mám motivaci vstát a ráno mi připadá méně ponuré, když mám těžké chvíle. Mám se na co těšit, což mi přijde jako luxus. — Od G., 28

Nechám si vibrátor na druhé straně místnosti. Jeho použití je mou odměnou za to, že jsem vstal z postele. — Madison B., 28

Budu hledat teplo v jiném útulném prostoru podobném lůnu: sprcha . To mě pak tak nějak donutí přejít k výrobě vajec natvrdo a kávy, která mě také baví. Opravdu, je to jen příležitost zažít příjemné pocity, která mě dostane nahoru. — Hannah Meyer, 27

Snažím se, aby na mé ranní já čekaly malé dobroty. Koupím si novou značku nadýchaných vaflí, novou svíčku do ranní sprchy nebo dokonce připravím místo na vyzkoušení nové protahovací rutiny. — Lille A., 27

5. Nalijte vodu pro provizorní alarm.

Není to převratné, ale když já probudit se uprostřed noci , piju vodu, takže musím ráno čůrat jako první. A dost špatně, že to po probuzení nelze ignorovat. Jakmile se z toho probudím, obvykle to mohu využít v jiných ranních funkcích. — Anna H.

jména pro fiktivní města
6. Proveďte ranní meditaci z postele.

Odtud pochází tato meditace Buddhify který pomáhá v těžkých dnech. Vrátíš se ke vzpomínce na něco, co jsi udělal, na co jsi hrdý (pro mě například získání A ve třídě, o které jsem si myslel, že jsem bombardoval, nebo pomoc dívce z řeky, když byla stažena pod proudem ), zkuste to detailně procítit a pak si vzpomeňte, že ten člověk je stále ve vás. Pomáhá mi to být k sobě laskavější a uvědomte si, že možná je dnes mým největším úspěchem opékání mražených vaflí, ztracených v nesmyslnosti toho všeho, ale v jiné dny se cítím opravdu dobře naživu a stojí za to zůstat u další příležitosti ve vhodnou chvíli nebo dva. . — W.B., 40

7. Večer předtím si udělejte malou práci na nohou.

Mít oblečení nebo kus oblečení, které rád nosím, je věc, která mi funguje nejdůsledněji. Hodně šetřím a taky mám Nuly předplatné, které není levné, ale hodně pomáhá udržovat novinky v mém šatníku a udržet mě nadšená z mého oblečení . Snažím se večer předtím rozložit oblečení nebo alespoň dát jeden kus oblečení na dohled z postele. Pomáhá také snížit rozhodovací paralýzu, která ztěžuje vstávání. — Isabel R., 28

Dělám pár věcí před spaním, aby se moje rána necítila tak ohromující. Své léky a sklenici vody si nechávám na nočním stolku, rozložím zábavný outfit, který si ráno rád obléknu, držím svůj telefon (a tedy i budík) trochu víc než na dosah ruky, takže musím vstaňte, abyste to utišili, a mějte k dispozici spoustu předpřipravených snídaní, jako je ovoce, instantní ovesné vločky, granolové tyčinky a smoothies. -Carol C., 33

8. Naverbujte kamaráda.

S přítelem si střídavě voláme v 7:15 a říkáme si: ‚Vstaň z postele. Žádný, Vy vstaň z postele.‘ Děláme to dvakrát až třikrát týdně. — Emma S., 37 let

9. Nebo se starat o chlupatého kamaráda.

Moji mazlíčci mě každé ráno zvedají z postele hlasitým dožadováním se snídaně. Můj pes mi doslova vstává před obličejem a moje kočka křičí a převrací věci. Jediný způsob, jak je uklidnit, je vytáhnout se z postele a naplnit jim misky. Adoptoval jsem je, aby mi pomohli s mým duševním zdravím a vytvořili smysl pro každodenní rutinu, a chlapče, oba berou svou práci velmi vážně! —Marinda Valenti, 33

V roce 2013 mi byla diagnostikována posttraumatická stresová porucha a zřídil jsem si útulek, který páruje domácí mazlíčky s lidmi žijícími s PTSD. V zásadě odpovídají tomu, co potřebujete, k osobnosti zvířete. Potřeboval jsem důvod vstát z postele, něco, na co bych se mohl soustředit a co mě podrželo. Moje kočka Figaro byla klasifikována jako ‚Leader of the Band.‘ Je upovídaná, pronásleduje mě a neustále se věnuje mému podnikání! Byla to skvělá změna – když jsem nemohl vstát z postele kvůli sobě, mohl bych to udělat pro ni. Zachránila mi život.“ — Aiden T. 33

10. Nakonec snižte požadavky na probuzení.

Mám pravidlo, že i když se hned poté zvalím na pohovku, musím alespoň vstát, obléct se (i když třeba jen tepláky) a ustlat si postel. Někdy strávím zbytek dne na pohovce – ale nejsem v posteli, což mi připadá jako důležitý rozdíl. Jindy stačí, když si dovolím ustoupit na pohovku, a to vlastně ani nemusím. Už jen vědomí, že je to vždy možnost, hodně pomáhá. — Victoria S.

Často považuji myšlenku ‚jen jedné věci‘ za velmi užitečnou. V mých nejhorších dnech je všechno neuvěřitelně zdrcující a velmi snadno dostanu rozhodovací paralýzu, takže si říkám, potřebuji udělat jen jednu věc. Často je první věcí jen ‚jdi na záchod‘. Nepotřebuji si vyčistit zuby nebo vlasy, podívat se do zrcadla nebo přemýšlet o tom, co bude dál – prostě musím na záchod. Jakmile udělám jednu věc, mohu udělat další. Beru to jeden (malý) krůček po druhém a snažím se si připomenout, že mohu přestat, kdykoli potřebuji. — Anonymní

‚Buď smutný, ale vstaň‘ mi jako mantra opravdu pomáhá. Myslím, že to, co rezonuje tak silně, je to, že mi to umožňuje být smutný, depresivní, v hrozné náladě, neosprchovaný, v hrubých teplákách atd. – vše, co musím udělat, je vstát. Pak je alespoň šance, že mi něco zvedne náladu. -Lydia W., 27

Související: